,,No ty ses zbláznil, ne?“ Tak takhle nějak zněla první reakce, když jsem se na návštěvě u rodičů zmínil, že uvažuju o výletu do Černobylu. Přestože už mi v té době bylo třicet a už jsem u nich dávno nebydlel, měl jsem najednou pocit, jako bych byl zpátky v pubertě a zrovna plácl nějakou pořádnou ptákovinu. Naštěstí trvalo jen pár minut, než jsem vysvětlil, že opravdu nejde o nic nebezpečného a že se nejedná o žádný nesmyslný a nelegální rozmar. A když jsem dostal povolení i od Verči – ,,A běda jak budeš svítit, až se vrátíš!“ – mohl jsem začít plánovat. Výlet jsem nakonec absolvoval 31. července 2013.21. března 2014
Černobyl & Pripjať, Ukrajina (fotoreport)
,,No ty ses zbláznil, ne?“ Tak takhle nějak zněla první reakce, když jsem se na návštěvě u rodičů zmínil, že uvažuju o výletu do Černobylu. Přestože už mi v té době bylo třicet a už jsem u nich dávno nebydlel, měl jsem najednou pocit, jako bych byl zpátky v pubertě a zrovna plácl nějakou pořádnou ptákovinu. Naštěstí trvalo jen pár minut, než jsem vysvětlil, že opravdu nejde o nic nebezpečného a že se nejedná o žádný nesmyslný a nelegální rozmar. A když jsem dostal povolení i od Verči – ,,A běda jak budeš svítit, až se vrátíš!“ – mohl jsem začít plánovat. Výlet jsem nakonec absolvoval 31. července 2013.